Kapitoly z hospodářských dějin | Evropa

V březnu 1945 vznikla první vláda Národní fronty Čechů a Slováků (v čele vlády Z. Fierlinger, prezident E. Beneš, ministr zahraničních věcí J. Masaryk).

Druhá světová válka končí 2. září 1945 kapitulací Japonska, byla to nejrozsáhlejší válka v historii (v armádách 110 miliónů lidí, probíhala na území 40 států světa, obrovské materiální škody, miliony mrtvých lidí, zbídačení obyvatelstva).

Dne 29. září 1938 se uskutečnila konference 4 velmocí v Mnichově (Francie, VB, Německo a Itálie). Dohodli se na tom, obětují ČSR pohraničí Německu s nadějí, že agresor bude uspokojen a nebude podnikat další výboje, E. Beneš s vládou podmínky akceptuje.

V září 1939 Německo rozpoutává 2. světovou válku útokem na Polsko, hlavní motivace pro válku je sílící hospodářský potenciál Německa.

Krize vyvrcholila později a byla hlubší než byl celoevropský průměr, byla částečně překonána díky státním zásahům: a) zákony na podporu kartelizace a syndikace hospodářství (od roku 1933 kartely evidovány v Kartelovém rejstříku, vznikaly také tiché kartely, které byly před veřejností utajeny) a b) oživení vývozu díky exportním prémiím, probíhají dvě devalvace měn v letech 1934 a 1936.

Dne 28. 10. 1918 vzniká ČSR (tvořeno 3 oblastmi: Čechy, Slovensko a Podkarpatská Rus).

Po po revoluci nastávají reformy bolševiků, schválen dekret o půdě (pozemková reforma, ve které byl zkonfiskován majetek církve, velkostatků a cara a byla přerozdělena podle početnosti rodin, proběhlo zrovnoprávnění žen, pracovní doba je ustanovena na 48 hodin), státní zemědělské podniky se dělily na kolchozy (kolektivní zemědělství) a sovchozy (sovětské hospodářství), bankovnictví bylo prohlášeno monopolem státu, banky byly včleněny do Státní banky, byly zestátněny velkopodniky, znárodněn průmysl.

V roce 1929 propuká krach na newyorské burze s vede k nejtěžší krizi v dějinách kapitalismu, tento cyklus má mimořádnou hloubku a pomalé zotavování, charakterizován obrovskou nezaměstnaností (postihuje až 30 mil. lidí), světová průmyslová výroba se za krize snížila o 37%, nezaměstnanost postihla 30 miliónů lidí, obrat světového obchodu se snížil na méně než 1/3 předkrizového období, nastává také agrární krize (obyvatelstvo omezuje nákup potravin), v měnové krizi nastává devalvace (zhoršuje se kurz národních měn oproti zahraničí).

) Po válce byly zrušeny či omezeny zásahy státu do ekonomiky, probíhá technická rekonstrukce hospodářství (zásadní význam má bežící pás - aplikace "vědeckého řízení práce", hromadná výroba elektrospotřebičů do domácností, bytová telefonizace ap.), dochází k mnoha novým vynálezům, např. výroba benzínu z uhlí, syntetických vitamínů, penicilínu, televize, barevné fotografie, DDT, radaru, tryskový motor.

Expanzivní politika Německa a boj velmocí o kolonie vede k růstu mezinárodního napětí, zbrojením závodům a nebezpečí globál. vojenského konfliktu.

Vznikají dvě proti sobě stojící vojenskopolitická uskupení: Trojspolek (Německo, R-U a Itálie) a Trojdohoda (Anglie, Francie a Rusko).

České země jsou součástí habsburské monachie (české země patří k Předlitavsku (Rakousku) a Slovensko k Zalitavsku (Uhersko)).

V roce 1848 - 49 proběhla revoluce, poražena habsburskou říší, uvolňuje však cestu kapitalismu (zrušení poddanství za náhradu, vznik obchodních a živnostenských komor, reorganizován daňový systém). Nevolnictví zrušeno už v roce 1781.

V poslední 1/3 19. století vzniká světové hospodářství, klíčová úloha byla rozvoj mezinárodní dělba práce díky technickým převratům ve vybavení i dopravě. Světové hospodářství vzniklo jako soustava vzájemně propojených ekonomik, vytváří se světové ceny jednotlivých výrobků, rozšiřuje se mezinárodní pohyb kapitálu, migrace obyvatelstva a vzniká světový trh služeb. Centrem se stává především střední a západní Evropa (USA postupně 2. světovým centrem). 

Po průmyslové revoluci vzniká éra kapitalismu volné (svobodné) konkurence, soutěže, který je charakterizován jako volným pohybem zboží, lidí a kapitálu a minimálními zásahy státu do hospodářství. Vrcholné období bylo v 70. a 80. let 20. století.

Celní protekcionistickou politiku střídá politika svobodného obchodu (free trade).

Za průmyslovou revoluci označujeme přechod od ruční výroby v manufakturach k tovární strojní výrobě. Průmyslová revoluce se mohla uskutečnit jen díky převratným pokrokům ve vědě (např. Darwinova evoluční teorie). Průmyslová revoluce si vynutila také revoluci v dopravě (parní stroj se uplatňuje nejen ve výrobě, ale také při stavbě lokomotiv či lodí).

Feudalismus je vesnická, zemědělská civilizace, kde zemědělská činnost dává obživu velké většině obyvatel. Směna má podružnou úlohu. Rozhodující část životních potřeb si lidé zajišťují sami. Postupem času dochází k přeměně na trojpolní systém obdělávání půdy (střídání ozim, jařin, úhor), objevují se prvky specializace a začíná růst význam peněz a nevolnictví se mění ve slabší formu feudální závislosti - v poddanství.