První světová válka a její příčiny
Expanzivní politika Německa a boj velmocí o kolonie vede k růstu mezinárodního napětí, zbrojením závodům a nebezpečí globál. vojenského konfliktu.
Vznikají dvě proti sobě stojící vojenskopolitická uskupení: Trojspolek (Německo, R-U a Itálie) a Trojdohoda (Anglie, Francie a Rusko).
Mezi Anglií a Francií byla podepsána "srdečná dohoda" (Entente cordiale) z roku 1904 o spojenectví.
Cíle Německa: nové dělení světa, chce ovládat oblasti Ruska, Francie a Belgie, Blízký východ a Balkán, získat kolonie Britů, Francouzů a Belgie.
Cíle Rakouska-Uherska: obsadit další území na Balkáně.
Cíle Velké Británie: omezit ohrožování britských zájmů Německem na Blízkém a Středním východě, obsadit německé kolonie v Tichomoří.
Cíle Francie: německé kolonie a navrácení Alsaska a Lotrinska, anexi Sárska.
Cíle Ruska: ovládnutí úžin spojující Černé a Středozemní moře, vytlačení Německa a Rakouska z ukrajinských a polských území.
Postupně sílí rakousko-uherský tlak na Srbsko, organizuje atentát na rakouského následníka trůnu Ferdinanda d'Este a vyprovokuje 1. srpna 1914 vojenský konflikt, který přerostl v jednu z nejkrvavějších válek v dějinách lidstva. Ve válce bylo zabito 10 milionů lidí, 20 milionů zraněno, války se účastní 34 z 56 států světa.
K Německu a R-U se přidává z větších států Bulharsko a Turecko, k Trojdohodě USA, Japonsko a Itálie.
V hospodářství válčících zemí se uplatňuje státní intervencionismus (vlády usměrňují výrobu a odbyt zboží, zahraniční obchod je pod státní kontrolou, stát reguluje ceny a mzdy, zavádí přídělové systémy zásobování obyvatel ap.).
Hospodářská politika jednoznačně upřednostňuje těžký průmysl, zanedbává obnovu výrobního zařízení, hlad a epidemie vedou k statisícům mrtvým. Válce byly podřízeny celé národní ekonomiky, světová dělba vyla rozvrácena, sociální poměry se prudce zhoršily
Válka ale také znamená vzestup pro neevropské a neutrální země (USA, Kanada, Japonsko, Austrálie, N. Zéland, Jižní Afrika, Čína, Indie, Švédsko, Švýcarsko, Nizozemsko.
V Rusku se prohloubila krize carského režimu a vzniká revoluční situace, v roce 1917 proběhnou dvě revoluce: v březnu svržen carismus a 7. listopadu (25. října podle pravoslavného kalendáře) začala bolševická revoluce (v čele bolševická strana s V .I. Leninem).
Válka končí v listopadu 1918 vítězstvím Dohody, zanikají 4 monarchie (ruská, habsburská, německá a turecká), zrodil se versailleský mírový systém (nové mezinárodní uspořádání), byla ustavena Společnost národů (1919, sídlo Ženeva).
Rakousko-Uhersko přestává existovat, rozpadá se na 7 států (první 5 zcela nových): Rakousko, Maďarsko, Československo, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, Polsko, Rumunsko a Itálii. Bývalé kolonie Německa si rozděluje VB, Francie, Belgie, Itálie, Řecko a Japonsko.