Od zformování systému organizovaného kapitalismu k první světové válce
V poslední 1/3 19. století vzniká světové hospodářství, klíčová úloha byla rozvoj mezinárodní dělba práce díky technickým převratům ve vybavení i dopravě. Světové hospodářství vzniklo jako soustava vzájemně propojených ekonomik, vytváří se světové ceny jednotlivých výrobků, rozšiřuje se mezinárodní pohyb kapitálu, migrace obyvatelstva a vzniká světový trh služeb. Centrem se stává především střední a západní Evropa (USA postupně 2. světovým centrem).
Vzniká systém mezinárodní dělby práce, kdy bohatší státy investují do kolonií (levnější práce, dostupnost surovin a levnější půda = větší zisky). Prohlubuje se hospodářský propad mezi hospodářsky pokročilejšími státy a ostatním světem = nová éra kolonialismu, rostoucí ekonomická a vojenská síle vede k dalším ekonomickým výbojím (především Velká Británie a Francie).
V koloniích se zemědělství podřizovalo jednoznačně exportu, ztratilo schopnost zabezpečovat výživu obyvatelstvu, to vede k zbídačení zemědělců a hladomorům. Kolonizují se strategicky významné oblasti.
Mezi hlavní komodity světového obchodu patří do 1. světové války textilní suroviny (bavlna, juta, len, hedvábí), obiloviny, mouka, uhlí, ropa (petrolej, oleje, benzín), tabák, cukr a koření. V souvislosti s mezinárodním obchodem jsou kladeny nové požadavky na mezinárodní finanční vztahy. Formují se moderní peněžní ústavy. Vyváží se kapitál především do hospodářsky zaostalejších zemí. Vývoz kapitálu se uskutečňuje ve dvou formách - buď jako investice (nákup podniků, plantáží, zakládány pobočky bank), nebo formou poskytování půjček.
Ve Velké Británii dochází k zpomalení hospodářského vývoje v letech 1873 - 93, toto období je nazýváno jako období "velké deprese" (příčinou v rozsáhlém vývozu kapitálu a lpění na principu svobodného obchodu). K zrychlení hospodářského vývoje dochází na přelomu 19. a 20. století díky novým průmyslovým odvětvím a realizace rozsáhlého zbrojního průmyslu.
I přes oslabení pozic si Británie zachovává několik prvenství (největší kolonie, první světový vývozce i dovozce zboží, největší válečná a obchodní flotila, Londýn centrem světového obchodu, bankovnictví, britská libra nejčastěji používaným platidlem).
Postavení Francie se oslabuje především vlivem porážky v prusko-francouzské válce, Francie musela odstoupit Alsasko a Lotrinsko, je zatížena vysokou kontribucí ve prospěch Německa. Velké částky stály Francii i koloniální války.
Stále zde převažuje zemědělství nad průmyslem a lehký průmysl nad těžkým. Pomalý růst hospodářství má příčiny především díky malovýrobnímu neintenzivnímu zemědělství, stagnací růstu počtu obyvatel a slabými ekonomickými vazbami s koloniemi.
Rozvoj průmyslu probíhá až počátkem 20. století díky rozvoji lehkého průmyslu (móda, luxusní výrobky), v těžkém průmyslu se slibně rozvíjí výroba elektřiny, hliníku, automobilů a zbrojní průmysl.
V Německu probíhá dynamický rozvoj především díky vítězné válce nad Francií a nově získaných území Alsaska a Lotrinska (bohatá naleziště železné rudy a soli). Díky pozdější industrializaci přebírají nejnovější vědeckotechnické poznatky a budují modernější průmysl ve srovnání se zeměmi starého kapitalismu.
Německo stává se průkopníkem v některých oborech (elektrotechnika, chemie).
Německo se stává průmyslově agrární zemí, když počet pracovních sil v průmyslu a stavebnictví převážil nad zemědělstvím a rybářstvím.
Říšský kancléř O. Bismarck provádí reformy, zavádí nemocenskou, úrazové a starobní pojištění. Nadprůměrně zastoupen těžký průmysl orientovaný na militarizaci země. Na počátku 20. století předstihlo Německo V. Británii a stalo se první v Evropě.
V USA se po Válce Severu proti Jihu zrychluje hospodářský vývoj (tzv. "zlatý věk"). USA se stává nejvyspělejším kapitalistickým státem světa (nejsilnější ekonomikou). Hlavní příčiny hospodářského úspěchu: příznivé a geografické podmínky (naleziště zlata, rudy, ropy atd.), trvalý příliv přistěhovalců (jejich vzdělání a kvalifikaci financovaly evropské země), příliv kapitálu ze zahraničí, obrovský vnitřní trh (cení protekcionismus zabezpečoval vysoké zisky) a stávají se centrem technického pokroku a vynálezectví.
USA má expanzivní a technicky vyspělé zemědělství se špičkovou produktivitou práce, na začátku 20. století je USA průmyslově agrární zemí.
Objem průmyslové výroby vzrostl od S-J války 10x, průmysl železářský, strojírenský, automobilový, elektrotechnický, chemický a potravinářský.
Vysokého stupně dosáhla monopolizace výroby (např. Standard Oil Comp. od Rockefellera kontroluje 90% americké těžby ropy).
Po vyhrané válce se Španělskem získávají nové kolonie v karibské a tichomořské oblasti (Kuba, Portorico, Havajské ostrovy, Filipíny, Panama).