Hospodářská a sociální změna v období přechodu od feudalismu k ranému kapitalismu
Feudalismus je vesnická, zemědělská civilizace, kde zemědělská činnost dává obživu velké většině obyvatel. Směna má podružnou úlohu. Rozhodující část životních potřeb si lidé zajišťují sami.
Postupem času dochází k přeměně na trojpolní systém obdělávání půdy (střídání ozim, jařin, úhor), objevují se prvky specializace a začíná růst význam peněz a nevolnictví se mění ve slabší formu feudální závislosti - v poddanství.
Feudalismus je vesnická, zemědělská civilizace, kde zemědělská činnost dává obživu velké většině obyvatel. Směna má podružnou úlohu. Rozhodující část životních potřeb si lidé zajišťují sami. Postupem času dochází k přeměně na trojpolní systém obdělávání půdy (střídání ozim, jařin, úhor), objevují se prvky specializace a začíná růst význam peněz a nevolnictví se mění ve slabší formu feudální závislosti - v poddanství.
Přechod k zbožně peněžnímu hospodářství je významný faktor ve vzniku a rozvoji měst. Hospodářsky nejvýznamnější oblast v 15. století je sever Itálie (Benátky, Janov) díky výhodné poloze na obchodní cestě mezi západní Evropou a Asii.
Díky expanzi Turků na přelomu 15. a 16. století jsou přerušeny tradiční obchodní cesty a hledají se nové cesty na východ, což vede až k velkým zámořským objevům.
Hlavními průkopníky zámořských objevů byli Španělé a Portugalci a nejvýznamnější cesty byly objevení Ameriky (K. Kolumbus, 1492), cesta do Indie kolem j. Afriky (V. de Gama, 1498) a obeplutí světa kolem J. Ameriky (Magalhasova výprava, 1519 - 1522).
Mezi hlavní důsledky zámořských objevů patří rozvoj světového obchodu, obohacení zemědělství o nové plodiny, cenová revoluce (příliv drahých kovů vede k zvyšování cen), roste význam zemí přilehlých k Atlantiku a také vzniká koloniální systém a novodobé otroctví.
Vzniká systém založený na kapitálu a námezdní práci (tzv. proces koncentrace kupeckého kapitálu nebo též kolektivní akumulace)
V souvislosti s přerodem feudalismu v kapitalismus vznikají nové sociální vrstvy - podnikatelé (buržoazie, majitelé zemědělských usedlostí a dílen) a námezdní dělnictvo (bývalí rolníci, chudina, tovaryši, nekonkurenceschopní řemeslníci).
Mnoho lidí se v této době dostává do neřešitelné finanční situace, trpí podvýživou, umírají (T. More - "ovce sežraly lid").
Nezbytnou podmínkou pro vznik kapitálu bylo bohatství (získávalo se válkami, dobýváním kolonií, loupením, lichvou, celní politikou ap.).
V tomto období vznikají centralizované i rozptýlené manufaktury s vnitřní dělbou práce (specializace výrobců i výrobních nástrojů). Díky manufaktuře je možné zaměstnávat i nekvalifikovanou pracovní sílu, roste produktivita. Nejprve se začíná uplatňovat v 15. a 16. století v sev. Itálii, v 17. a 18. století v Anglii.
První kapitalistickou zemí bylo Holandsko s největším obchodním centrem Antverpy. V roce 1579 propuká povstání proti nadvládě španělské nadvládě, byl zkonfiskován majetek jejich i církve, uzákonily se občanské svobody. Povstání plní úlohu buržoazni revoluce. V roce 1609 Španělsko uznává nezávislost Holandska. Následuje prudký rozmach hospodářství (zemědělství, obchod, námořní doprava, koloniální imperium) a Holandsko se stává vzorovou kapitalistickou zemí 17. století.
V Anglii se zemědělství především soustředí na chov ovcí (kvůli vlně). Šlechta si přivlastňovala pozemky, které jí nepatřily a vyháněla rolníky a mění zemědělství na kapitalisticky orintované odvětví. Tento postup podporuje anglický parlament (= buržoazní revoluce).
Na konci 17. století vzniká Bank of England, která je vzorem pro tehdejší banky (používá papírové mince).
V Severní Americe probíhá koloniální geneze kapitalismu na konci 16. století. Původní obyvatelé (Indiálni, Eskymáci) byli vytlačeni či vyhubeni přistěhovalci z Evropy. Pro práci byli dovážení černí otroci z Afriky. Rostoucí nespokojenost amerických plantážníků vyústila ve válku za nezávilost, která plnila roli buržoazní revoluce (v r. 1776 vyhlášena nezávilost USA, 1783 uznána Anglii).
V Francii existují dva privilegované stavy (šlechta a duchovenstvo) a ostatní obyvatelé tvořící tzv. třetí stav, kteří museli platit daně. Rozmařilý život šlechty vede k zvyšování daní a zadlužování státu, lidé jsou nespokojení a dsledkem toho je Velká francouzská revoluce na konci 18. století. Prosazují se zájmy obchodníků (zrušeno clo), je vyhlášena Deklarace lidských a občanských svobod (1789), která ruší výsadní postavení privilegovaných stavu, zdůrazňuje soukromé vlastnictví a ruší nevolnictví. Další požadavky rolníku splnila jakobinská diktatura.
V raném kapitalismu (16. - 18. st.) vznikají první ekonomické teorie merkantilismus (hledá bohatství ve svéře oběhu, v zahraničním obchodu) a fyziokratismus (hledá bohatství pouze v zemědělství).
Přechod k zbožně peněžnímu hospodářství je významný faktor ve vzniku a rozvoji měst. Hospodářsky nejvýznamnější oblast v 15. století je sever Itálie (Benátky, Janov) díky výhodné poloze na obchodní cestě mezi západní Evropou a Asii. Díky expanzi Turků na přelomu 15. a 16. století jsou přerušeny tradiční obchodní cesty a hledají se nové cesty na východ, což vede až k velkým zámořským objevům. Hlavními průkopníky zámořských objevů byli Španělé a Portugalci a nejvýznamnější cesty byly objevení Ameriky (K. Kolumbus, 1492), cesta do Indie kolem j. Afriky (V. de Gama, 1498) a obeplutí světa kolem J. Ameriky (Magalhasova výprava, 1519 - 1522). Mezi hlavní důsledky zámořských objevů patří rozvoj světového obchodu, obohacení zemědělství o nové plodiny, cenová revoluce (příliv drahých kovů vede k zvyšování cen), roste význam zemí přilehlých k Atlantiku a také vzniká koloniální systém a novodobé otroctví.
Vzniká systém založený na kapitálu a námezdní práci (tzv. proces koncentrace kupeckého kapitálu nebo též kolektivní akumulace) V souvislosti s přerodem feudalismu v kapitalismus vznikají nové sociální vrstvy - podnikatelé (buržoazie, majitelé zemědělských usedlostí a dílen) a námezdní dělnictvo (bývalí rolníci, chudina, tovaryši, nekonkurenceschopní řemeslníci). Mnoho lidí se v této době dostává do neřešitelné finanční situace, trpí podvýživou, umírají (T. More - "ovce sežraly lid"). Nezbytnou podmínkou pro vznik kapitálu bylo bohatství (získávalo se válkami, dobýváním kolonií, loupením, lichvou, celní politikou ap.). V tomto období vznikají centralizované i rozptýlené manufaktury s vnitřní dělbou práce (specializace výrobců i výrobních nástrojů). Díky manufaktuře je možné zaměstnávat i nekvalifikovanou pracovní sílu, roste produktivita. Nejprve se začíná uplatňovat v 15. a 16. století v sev. Itálii, v 17. a 18. století v Anglii.
První kapitalistickou zemí bylo Holandsko s největším obchodním centrem Antverpy. V roce 1579 propuká povstání proti nadvládě španělské nadvládě, byl zkonfiskován majetek jejich i církve, uzákonily se občanské svobody. Povstání plní úlohu buržoazni revoluce. V roce 1609 Španělsko uznává nezávislost Holandska. Následuje prudký rozmach hospodářství (zemědělství, obchod, námořní doprava, koloniální imperium) a Holandsko se stává vzorovou kapitalistickou zemí 17. století.
V Anglii se zemědělství především soustředí na chov ovcí (kvůli vlně). Šlechta si přivlastňovala pozemky, které jí nepatřily a vyháněla rolníky a mění zemědělství na kapitalisticky orintované odvětví. Tento postup podporuje anglický parlament (= buržoazní revoluce).
Na konci 17. století vzniká Bank of England, která je vzorem pro tehdejší banky (používá papírové mince). V Severní Americe probíhá koloniální geneze kapitalismu na konci 16. století. Původní obyvatelé (Indiálni, Eskymáci) byli vytlačeni či vyhubeni přistěhovalci z Evropy. Pro práci byli dovážení černí otroci z Afriky. Rostoucí nespokojenost amerických plantážníků vyústila ve válku za nezávilost, která plnila roli buržoazní revoluce (v r. 1776 vyhlášena nezávilost USA, 1783 uznána Anglii).
V Francii existují dva privilegované stavy (šlechta a duchovenstvo) a ostatní obyvatelé tvořící tzv. třetí stav, kteří museli platit daně. Rozmařilý život šlechty vede k zvyšování daní a zadlužování státu, lidé jsou nespokojení a dsledkem toho je Velká francouzská revoluce na konci 18. století. Prosazují se zájmy obchodníků (zrušeno clo), je vyhlášena Deklarace lidských a občanských svobod (1789), která ruší výsadní postavení privilegovaných stavu, zdůrazňuje soukromé vlastnictví a ruší nevolnictví. Další požadavky rolníku splnila jakobinská diktatura.
V raném kapitalismu (16. - 18. st.) vznikají první ekonomické teorie merkantilismus (hledá bohatství ve svéře oběhu, v zahraničním obchodu) a fyziokratismus (hledá bohatství pouze v zemědělství).
Vydáno Apr 24, 2010.