Kapitoly z hospodářských dějin

V březnu 1945 vznikla první vláda Národní fronty Čechů a Slováků (v čele vlády Z. Fierlinger, prezident E. Beneš, ministr zahraničních věcí J. Masaryk).

Druhá světová válka končí 2. září 1945 kapitulací Japonska, byla to nejrozsáhlejší válka v historii (v armádách 110 miliónů lidí, probíhala na území 40 států světa, obrovské materiální škody, miliony mrtvých lidí, zbídačení obyvatelstva).

Dne 29. září 1938 se uskutečnila konference 4 velmocí v Mnichově (Francie, VB, Německo a Itálie). Dohodli se na tom, obětují ČSR pohraničí Německu s nadějí, že agresor bude uspokojen a nebude podnikat další výboje, E. Beneš s vládou podmínky akceptuje.

V září 1939 Německo rozpoutává 2. světovou válku útokem na Polsko, hlavní motivace pro válku je sílící hospodářský potenciál Německa.

Krize vyvrcholila později a byla hlubší než byl celoevropský průměr, byla částečně překonána díky státním zásahům: a) zákony na podporu kartelizace a syndikace hospodářství (od roku 1933 kartely evidovány v Kartelovém rejstříku, vznikaly také tiché kartely, které byly před veřejností utajeny) a b) oživení vývozu díky exportním prémiím, probíhají dvě devalvace měn v letech 1934 a 1936.

Dne 28. 10. 1918 vzniká ČSR (tvořeno 3 oblastmi: Čechy, Slovensko a Podkarpatská Rus).

Po po revoluci nastávají reformy bolševiků, schválen dekret o půdě (pozemková reforma, ve které byl zkonfiskován majetek církve, velkostatků a cara a byla přerozdělena podle početnosti rodin, proběhlo zrovnoprávnění žen, pracovní doba je ustanovena na 48 hodin), státní zemědělské podniky se dělily na kolchozy (kolektivní zemědělství) a sovchozy (sovětské hospodářství), bankovnictví bylo prohlášeno monopolem státu, banky byly včleněny do Státní banky, byly zestátněny velkopodniky, znárodněn průmysl.

V roce 1929 propuká krach na newyorské burze s vede k nejtěžší krizi v dějinách kapitalismu, tento cyklus má mimořádnou hloubku a pomalé zotavování, charakterizován obrovskou nezaměstnaností (postihuje až 30 mil. lidí), světová průmyslová výroba se za krize snížila o 37%, nezaměstnanost postihla 30 miliónů lidí, obrat světového obchodu se snížil na méně než 1/3 předkrizového období, nastává také agrární krize (obyvatelstvo omezuje nákup potravin), v měnové krizi nastává devalvace (zhoršuje se kurz národních měn oproti zahraničí).

) Po válce byly zrušeny či omezeny zásahy státu do ekonomiky, probíhá technická rekonstrukce hospodářství (zásadní význam má bežící pás - aplikace "vědeckého řízení práce", hromadná výroba elektrospotřebičů do domácností, bytová telefonizace ap.), dochází k mnoha novým vynálezům, např. výroba benzínu z uhlí, syntetických vitamínů, penicilínu, televize, barevné fotografie, DDT, radaru, tryskový motor.

Expanzivní politika Německa a boj velmocí o kolonie vede k růstu mezinárodního napětí, zbrojením závodům a nebezpečí globál. vojenského konfliktu.

Vznikají dvě proti sobě stojící vojenskopolitická uskupení: Trojspolek (Německo, R-U a Itálie) a Trojdohoda (Anglie, Francie a Rusko).